Kalorie a energetická bilance
Kalorie (zkratka cal) je množství energie, které je potřeba ke zvýšení teploty 1 gramu vody o 1°C. Kilokalorie (zkratka kcal nebo často v anglické literatuře také Cal, jakožto tzv. Velká kalorie) je množství energie, které je potřeba ke zvýšení teploty 1 kilogramu vody o 1°C. K tomu všemu víme, že jedna kalorie se rovná nějakým 4,184 joulům (J) a jedna kilokalorie logicky 4,184 kilojoulům (kJ). Že už teď se v tom ztrácíte? Úplně vás chápu! Pojďme si to tedy všechno zjednodušit.
Každé jídlo (a pití – kromě vody) má svou energetickou hodnotu, která by našemu tělu měla dodat odpovídající množství energie na pokrytí všech základních funkcí, které naše tělo přes den vykonává. Tato energetická hodnota je ve výživě vyjadřována právě kaloriemi nebo jouly. Pokud bychom chtěli být přesní, tak se téměř vždy jedná spíš o kilokalorie, označované jako kcal, čehož už jste si mohli všimnout na obalech potravin, nebo třeba u nás, při výběru kalorického programu. Pokud tedy chcete zjistit, jaké hodnoty má dnešní oběd, který vám náš šéfkuchař Radek připravil, správně byste měli dostat odpověď, že to bylo přesně xxx kilokalorií. To se však většinou nestane, protože se již vžil obecný výraz kalorie a tak je nejjednodušší se s tím naučit žít. Zároveň se také občas setkáte s uváděním množství energie v kilojoulech, tak si při případném počítání kalorií dejte pozor!
Zjednodušeně si tedy můžeme říct, že kalorie je jednotkou přijaté a vydané energie.
Proč ale kalorie vůbec řešíme? No, z 99% je to proto, že kalorický příjem (a výdej) z velké části ovlivňují to, jak se v čase mění naše tělo. Tady přichází na řadu spojení energetická bilance. Už tedy víme, že každé jídlo obsahuje (nebo by alespoň mělo) nějaké živiny. Tyto živiny se dělí na mikroživiny (vitamíny a minerály) a makroživiny, o kterých jsme si již psali minule. Také jsme si řekli, že každá makroživina obsahuje dané množství kalorií. Jakmile máme detailní přehled o tom, kolik jsme toho za den snědli, získáme náš energetický příjem. Pokud navíc dokážeme určit, kolik energie jsme za daný den spotřebovali, dostaneme kalorický výdej. Do něj se zahrnují veškeré funkce a aktivity, které naše tělo provádí. Takže i třeba spánek nebo samotná konzumace jídla. Díky těmto dvěma faktorům jsme si pak
jednoduše schopni spočítat naší energetickou bilanci. Můžeme tedy být v kalorickém nadbytku (z jídla přijmeme více kalorií než jich spálíme), ve stavu rovnováhy (energetický příjem víceméně odpovídá výdeji), anebo v kalorickém deficitu. Do kalorického deficitu se dostáváme v případě, že spálíme za den výrazně více kalorií, než kolik jich přijmeme. A právě kalorický deficit je důležitým předpokladem pro úspěšné hubnutí. Svou roli zde samozřejmě hrají i další věci, jako například jak dlouho v kalorickém deficitu jste a z jak kvalitních potravin kalorie přijímáte. Ale tato základní poučka je něco, co nám pro tuto chvíli může stačit a od čeho se můžeme odrazit k dalším, složitějším tématům.
Samotné počítání přijatých kalorií je rozhodně jednoduší, než počítání těch spálených. Pro přijaté kalorie vám postačí různé mobilní aplikace. Také si můžete ušetřit čas a námahu a při objednání jednoho z našich programů si budete vždy jistí, kolik kalorií denně přijímáte. V případě zjišťování, kolik energie jste za den spálili, budete potřebovat nějaké pokročilejší doplňky, ať už jimi jsou hodinky, náramky, nebo třeba prstýnky. A ani ty nemusí být vždy přesné. Důležité jsou alespoň orientační údaje, jelikož to, kolik přijatých kalorií vaše tělo reálně vstřebá, také nemusí být tak jednoznačnou záležitostí. Ale o tom zase až příště! 🙂
